IMPERATIVO
Imperativ se používá k tomu,
když někomu dáváme rozkaz,
radu, žádost nebo pozvání.
Formas del imperativo afirmativo
- tú → compra, come, vive
- vosotros/as → comprad, comed, vivid
- usted → compre, coma, viva
- ustedes → compren, coman, vivan
Tvar tú je jako 3. osoba j. č. v přítomném čase, ale bez koncovky -s: comes → come, vives → vive
Tvar vosotros/as = infinitiv bez -r + -d: comer → comed, vivir → vivid
Formas del imperativo negativo
- tú → no hables, no comas, no vivas
- vosotros/as → no habléis, no comáis, no viváis
- usted → no hable, no coma, no viva
- ustedes → no hablen, no coman, no vivan
Záporný imperativ se tvoří z přítomného času, ale s opačnou koncovkou (subjuntiv):
Verbos irregulares
- poner
- salir
- tener
- decir
- venir
- hacer
- ser
- ir
- pon
- sal
- ten
- di
- ven
- haz
- sé
- ve
- ponga/ pongan
- salga/ salgan
- tenga/ tengan
- diga/ digan
- venga/ vengan
- haga/ hagan
- sea/ sean
- vaya/ vayan
Colocación de los pronombres
U kladného imperativu se zájmena připojují za sloveso:
Póntelo. Lávate las manos.
U záporného imperativu jsou před slovesem:
No te lo pongas. No te laves las manos.
U vosotros a zvratného zájmena "os" se koncovka -d ztrácí:
levantad → levantaos (ne levantados)
¿Para qué usamos el imperativo?
- Dar instrucciones – Dát pokyny
Retire el plástico protector. - Pedir permiso o turno – Požádat o něco / dostat slovo
¿Puedo entrar? Sí, claro. Pasa. - Ofrecer algo – Nabídnout něco
Toma, prueba estas galletas. - Dar consejos – Dát radu
Ponte la chaqueta, hace frío. - Pedir cosas directamente – Přímo někoho o něco požádat
Ven conmigo a comprar.